Celkové množství hemoglobinu (tHbmass) v trenérské praxi
Co přináší měření tHbmass oproti běžnému krevnímu obrazu, jak odlišit skutečnou biologickou změnu od variability měření a jak výsledky využít při hodnocení tréninku ve výšce nebo tréninku v teple?

ilustrační foto: Jaroslav Svoboda
Text vysvětluje, co měření tHbmass přináší oproti běžnému krevnímu obrazu, jak odlišit skutečnou biologickou změnu od variability měření a jak výsledky využít při hodnocení tréninku ve výšce nebo tréninku v teple (heat training). Praktickou interpretaci ukazují dvě pseudonymizované kazuistiky českých vytrvalostních běžkyň, včetně práce s nevalidním či nepotvrzeným výsledkem. Přílohu tvoří tréninkové deníky ke kazuistice A.
tHbmass a jeho místo v tréninku
Ukazatel tHbmass (z angl. total haemoglobin mass, česky též celková masa hemoglobinu; v literatuře se objevuje i zápis Hbmass nebo tHb-mass) udává celkové množství hemoglobinu v krevním oběhu sportovce vyjádřené v gramech. Protože hemoglobin přenáší kyslík, tHbmass popisuje jednu ze základních složek transportní kapacity krve [1,3,23]. Na rozdíl od koncentrace hemoglobinu (Hb) se hodnota tHbmass při běžných změnách plazmatického objemu sama o sobě nemění [10,11,27].
Pro trenéra je tento rozdíl důležitý při hodnocení vlivu tréninku na transportní kapacitu krve. Změna koncentrace Hb v krevním obrazu totiž nemusí znamenat změnu celkového množství hemoglobinu, ale může souviset se zvětšením nebo zmenšením objemu plazmy. Měření tHbmass pomáhá tyto situace odlišit a posoudit hematologickou odpověď například na pobyt ve výšce, simulovanou hypoxii nebo heat training.
Praktické využití má především u výkonnostních a vrcholových vytrvalostních sportovců, u nichž může výsledek ovlivnit plánování dalších tréninkových bloků. Podstatný je konkrétní účel vyšetření a možnost opakovaného sledování. Typickým příkladem je měření před soustředěním ve výšce a v předem stanoveném odstupu po návratu. Opakování ve srovnatelných fázích sezony navíc umožňuje vytvářet individuální profil sportovce a hodnotit jeho odpověď na jednotlivé intervence.
1. Proč nestačí hemoglobin z krevního obrazu
Krevní obraz uvádí koncentraci Hb v g/L, tedy jeho množství v jednom litru krve. Hodnota Hb se proto mění nejen s absolutním množstvím hemoglobinu, ale také se změnami objemu plazmy, které krev koncentrují nebo ředí [10,11].
Rozdíl není pouze akademický. Vytrvalostní trénink často zvětšuje plazmatický objem, takže koncentrace Hb může zůstat normální nebo klesnout i při vysoké transportní kapacitě. Nízká koncentrace Hb tedy může znamenat vyšší plazmatický objem, nízkou tHbmass nebo kombinaci obojího. Samotný krevní obraz mezi těmito možnostmi nerozliší [11].
Co ovlivňuje tHbmass
Hodnota tHbmass je výsledkem dlouhodobé rovnováhy mezi tvorbou a zánikem erytrocytů. Její výchozí úroveň souvisí zejména s pohlavím, tělesnou a beztukovou hmotou, vytrvalostní trénovaností, sportovní disciplínou a dlouhodobou expozicí hypoxii. V průběhu týdnů ji může zvýšit dostatečný hypoxický podnět a za určitých podmínek také heat training (tepelný trénink). Odpověď mohou omezit nedostatečná dostupnost železa nebo energie, nemoc, zánět či krevní ztráty. Běžné změny hydratace ani plazmatického objemu samy o sobě absolutní tHbmass nemění [10,13,16,17,20,22,24,26,27].
2. Co se měří přímo a co se dopočítává
Měření tHbmass se provádí následovně: sportovec vdechne přesně stanovenou malou dávku CO a směs po určenou dobu předýchává. Z odběrů krve před a po se stanoví vzestup karboxyhemoglobinu (ΔHbCO) a pomocí dilučního principu se vypočte tHbmass. Délka rebreathingu (opětovného vdechování) i čas odběru závisejí na variantě metody. Při opakovaných měřeních proto musí protokol zůstat stejný [3,4,25].
Na čem výpočet stojí
CO se po vstupu do krve váže s vysokou afinitou na hemoglobin. Známe množství CO dostupné pro vazbu i vazebnou kapacitu hemoglobinu. Z toho, jak výrazně po podání stoupne podíl karboxyhemoglobinu, lze dopočítat celkové množství hemoglobinu v oběhu. Při stejné dávce CO způsobí větší množství hemoglobinu menší vzestup HbCO. Výpočet dále zohledňuje nezachycené a vydechnuté CO, systémové ztráty a korekce konkrétního protokolu [3,4,6,7,25].
Didakticky lze princip vyjádřit zjednodušeným vztahem. Software konkrétního zařízení používá úplnější protokolové korekce [3,4,25]:

Ve vztahu VCO označuje množství CO dostupné pro vazbu v krvi, ΔHbCO jeho naměřený vzestup a K korekci na tlak a teplotu. Hüfnerovo číslo 1,39 ml CO/g Hb vyjadřuje maximální vazebnou kapacitu 1 g hemoglobinu při úplném obsazení vazebných míst. Při testu však CO obsadí jen malou část z nich: HbCO obvykle stoupne o několik procentních bodů, proto je ve vzorci člen 100/ΔHbCO [3,4,25].

Pro interpretaci jsou zásadní dvě věci.
ΔHbCO je ve jmenovateli: při stejné vstřebané dávce je jeho nižší hodnota očekávaným projevem vyšší tHbmass. Čím je však ΔHbCO menší, tím větší relativní vliv má stejná absolutní odchylka odečtu [3,5,8,9].
Hb ani hematokrit nevstupují do výpočtu tHbmass, která je jediným primárně stanoveným výstupem. Krevní objem (BV), objem erytrocytů (RCV) a plazmatický objem (PV) se z ní teprve dopočítávají pomocí Hb a hematokritu, a proto přebírají chybu použitého analyzátoru [3,25].
3. Jak velká změna přesahuje chybu měření
Stejný sportovec může při opakovaném měření získat mírně odlišnou hodnotu, i když se jeho skutečné množství hemoglobinu nezměnilo. Velikost tohoto náhodného kolísání popisuje typická chyba měření (TE), tedy směrodatná odchylka opakovaných výsledků v situaci, kdy se skutečná hodnota sportovce nezměnila. U optimalizované CO-rebreathing metody se uvádí přibližně 1–2 %, závisí však na protokolu, zařízení, analyzátoru a podmínkách opakování [3,8,9]. V souboru 174 elitních vytrvalostních sportovců činila typická chyba měření (uváděná jako standardní chyba měření, SEM) 23 ± 3 g. Stejná absolutní chyba tak představuje větší procentní nejistotu u sportovce s nižší tHbmass [24].
Při porovnání dvou testů nese vlastní chybu každý z nich. Nestačí tedy, aby se výsledky lišily právě o jednu TE. Chyby se navíc nesčítají prostým součtem procent. Sčítají se jejich rozptyly, takže nejistota rozdílu je √2 · TE. Překročení jedné TE je jen signálem možné změny, nikoli jejím potvrzením.
Pro konzervativní interpretaci lze použít 95% práh detekovatelné změny (MDC₉₅). Ve výpočtu faktor √2 kombinuje chybu obou testů a faktor 1,96 vymezuje oboustranný 95% interval [30,31]:

Při modelové TE 1,5 % vychází MDC₉₅ přibližně 4,2 %. Pokud se skutečná tHbmass nezměnila, takto velký rozdíl by vznikl náhodnou chybou jen s malou pravděpodobností. To však platí pouze pro správně provedené testy podle stejného protokolu. MDC₉₅ popisuje náhodnou variabilitu validního měření. Nezachytí chybu při provedení testu, problém s odběrem či analýzou vzorku ani systematickou odchylku přístroje. Také neříká, zda je změna fyziologicky nebo trenérsky významná [5,24,30,31].
Pro longitudinální srovnání musí zůstat stejný měřicí protokol, zejména délka rebreathingu, čas odběru a způsob výpočtu [3]. Posttest by měl mít také podobný odstup od konce intervence, protože naměřená změna se po návratu v čase vyvíjí [13,18]. Neočekávaný výsledek má smysl zopakovat podle stejného protokolu [8]. Hydratace a podmínky před odběrem ovlivňují hlavně koncentraci Hb, hematokrit a odvozené BV, PV a RCV. Samotnou absolutní tHbmass nevysvětlují.
4. Orientační hodnoty a jejich meze
Orientační klasifikace tHbmass (g/kg)
Úroveň | Ženy | Muži |
|---|---|---|
Netrénovaní dospělí | 8,5–9,5 g/kg | 9,5–10,5 g/kg |
Rekreační sportovec | 9,5–10,5 g/kg | 10,5–12,0 g/kg |
Regionální úroveň | 10,5–11,5 g/kg | 12,0–13,5 g/kg |
Národní elita | 11,5–12,5 g/kg | 13,5–15,0 g/kg |
Mezinárodní elita | 12,0–13,5 g/kg | 14,5–16,5 g/kg |
← tabulku posuňte do strany →
Orientační klasifikace uváděná v českých metodických zdrojích [1,2]. Jde o široká populační pásma, nikoli diagnostickou normu nebo cílovou hodnotu pro jednotlivce.
Vybrané údaje z běžeckých studií

Disciplína a soubor | tHbmass | Co lze vyčíst |
|---|---|---|
Běhy na střední a dlouhé tratě, sportovní chůze [16]48 sportovců (27 žen a 21 mužů), z toho 13 účastníků OH 2016 (27 % souboru) | ženy 12,0 g/kg, muži 14,4 g/kg | U žen 12,2 ± 1,0 při eumenoree a 11,3 ± 0,5 g/kg při amenoree. Jde o skupinové srovnání, nikoli cílovou hodnotu. |
Vytrvalostní běžci z Keni a Německa [37]10 keňských běžců porovnaných s elitními německými běžci | Keňa 14,2 ± 1,0 g/kg, Německo 14,0 ± 0,7 g/kg | Přes výrazně lepší časy Keňanů na 10 km (28:29 vs. 30:39) byla relativní tHbmass podobná. Samotná tHbmass rozdíl ve výkonnosti nevysvětlila. |
← tabulku posuňte do strany →
Další vytrvalostní disciplíny
Disciplína a soubor | tHbmass | Co lze vyčíst |
|---|---|---|
Skialpinismus, švýcarská reprezentace [32]9 žen a 18 mužů na národní až světové úrovni včetně medailistů | ženy 11,2 ± 1,0 g/kg, muži 13,7 ± 1,3 g/kg | Měřeno v časné fázi přípravy. Ani skupina světové úrovně neměla vyšší tHbmass než ostatní reprezentanti. |
Atletický běh, běh na lyžích, pětiboj a severská kombinace [38]Převážně polská juniorská a seniorská reprezentace. Celý soubor zahrnoval 176 sportovců. | ženy 10,4–10,6 g/kg, muži 12,8–13,1 g/kg | Soubor netvořili sportovci světové úrovně. Hodnoty BV se pohybovaly mezi 82,7–86,9 ml/kg u žen a 90,8–94,0 ml/kg u mužů. |
← tabulku posuňte do strany →
Hodnoty jsou skupinové průměry z rozdílných populací, období sezony a protokolů. Nejsou normou ani cílovou hodnotou jednotlivce. Novější srovnání 174 elitních vytrvalců navíc ukázalo po zohlednění tělesných charakteristik vyšší tHbmass u dlouhých tratí a triatlonu než u středních tratí a plavání. Disciplína sama o sobě nestačí k určení očekávané hodnoty [24].
Rozdíly mezi disciplínami existují i na elitní úrovni, ale výsledek současně ovlivňuje pohlaví, tělesná a beztuková hmota i výběr souboru. Nejcennější zůstává vlastní longitudinální profil sportovce [10,24,32].
Použití g/kg usnadňuje srovnání rozdílně velkých sportovců, ale výsledek ovlivňuje také tělesné složení. Při srovnání může být užitečné zohlednit i beztukovou hmotu [10,24].
5. Kdy má měření smysl a co může přinést
Měření má smysl tehdy, když předem víme, na jakou otázku má odpovědět a zda výsledek může změnit rozhodování. Nejčastěji se používá ke sledování reakce na přirozenou nebo simulovanou výšku či heat training a k vytváření dlouhodobého profilu sportovce. Může také doplnit kardiopulmonální zátěžové vyšetření (CPET).

Trenérská otázka | Jak postupovat | Co přinese měření tHbmass |
|---|---|---|
Zvýšila se po pobytu ve výšce, simulované hypoxii nebo heat tréninku tHbmass sportovce? | Před intervencí a v předem stanoveném čase po ní při zachování stejného protokolu | Zda nastala měřitelná hematologická odpověď. Výsledek sám o sobě neříká, zda se zlepšil výkon [13,20,22,26,28] |
Jak se tHbmass sportovce vyvíjí v čase a opakuje se jeho odpověď na jednotlivé intervence? | 1–2× ročně ve stejném bodě sezony a po významné intervenci | Vlastní výchozí úroveň, trend a opakovanou odpověď na přirozenou či simulovanou výšku nebo heat training [8,9,17,18,24] |
Co nám tHbmass v kombinaci s CPET říká o transportní kapacitě krve sportovce? | CPET použít jako základ a tHbmass doplnit, pokud chceme posoudit transportní složku výkonu | Ukáže, zda množství hemoglobinu může být jedním z limitů. Nevysvětlí však ventilaci, oběhovou odpověď, periferní využití O₂ ani ekonomiku [1,12,23,24,33] |
← tabulku posuňte do strany →
6. Trénink ve výšce: dávka a podmínky odpovědi
Hypoxickou dávku lze orientačně vyjádřit v kilometrohodinách (km·h), tedy součinem nadmořské výšky a času expozice. Tento údaj je užitečný pro popis protokolu, ale nezaručuje stejnou biologickou odpověď: 600 km·h při nadmořské výšce 1800 m nemusí působit stejně jako 600 km·h při 3000 m a roli hraje i nepřetržitost expozice [13,14,22].

H = nadmořská výška [km], t = doba expozice [h]
Metaanalýza odhadla při dostatečné hypoxické expozici průměrný nárůst tHbmass asi o 1,1 % na 100 hodin. Expozice v délce 100 hodin však pro jednotlivce obvykle představuje příliš malou dávku a očekávaná změna je příliš malá na spolehlivé rozlišení od chyby měření. Kolem 300 hodin vycházel modelový skupinový nárůst přibližně 3–3,5 %, s velkým individuálním rozptylem [13].
Hypoxii lze vytvořit také normobaricky snížením podílu kyslíku ve stanu, pokoji nebo celém bytě při běžném tlaku. Režim LHTL (live high–train low, tedy pobyt ve výšce a trénink níže) tak lze uskutečnit bez pobytu v horách. V 21denní studii u vytrvalostních sportovkyň s expozicí přibližně 18 h denně vzrostla tHbmass o 3,3 ± 1,8 %. Přímé srovnání normobarické a přirozené (hypobarické) výšky ukázalo při podobné dávce obdobnou průměrnou odpověď, ale výrazný individuální rozptyl [19,26].

Příklad protokolu | Expozice | Změna tHbmass |
|---|---|---|
Metaanalytický odhad [13] | 100 h dostatečné hypoxie | Průměrně přibližně +1,1 %. U jednotlivce je taková změna obvykle pod rozlišovací schopností metody |
Běžci, 1800 m [34] | 3 týdny LHTH; po 2 týdnech ≈ 336 h (≈605 km·h) | +3,1 % po 2 týdnech, +3,0 % po 3 týdnech (kontrola −1,1 %) |
Normobarická místnost, vytrvalostní sportovkyně, 2500 m [26] | 21 dní, ≈18 h/den = 378 h (≈945 km·h) | +3,3 ± 1,8 % |
Vytrvalostní běžci, 1700 m [35] | 9–23 dní v přirozené výšce 1700 m | Průměrně +1,4 ± 1,9 %. Individuální rozsah −2,1 až +4,6 % |
← tabulku posuňte do strany →
Příklady nejsou přímo srovnatelné: liší se souborem sportovců, typem hypoxie, tréninkem, dostupností železa i načasováním testu. Prakticky je rozumnější plánovat řádově alespoň 300 hodin účinné expozice než očekávat spolehlivou odpověď po krátkém pobytu. Ani tato dávka však výsledek nezaručuje [13,14,15,17,18,19,22,26,34,35].
Co může hematologickou odpověď podpořit - a co ji oslabuje

Podpořit | Omezit nebo nedělat |
|---|---|
Při cílení na hematologickou odpověď plánovat řádově alespoň 300 h účinné expozice a posttest vždy ve stejném odstupu od konce bloku. | Brát krátký pobyt, hranici 100 h nebo samotné km·h jako záruku individuální odpovědi. |
Krevní obraz, ferritin, saturaci transferinu a CRP zkontrolovat 4–6 týdnů předem. Nízké zásoby železa řešit s lékařem ještě před pobytem. | Nasazovat železo automaticky, bez vyšetření nebo až během pobytu. |
Udržet energetickou dostupnost, pokrýt sacharidy kolem intenzivních jednotek, příjem tekutin a pravidelný spánek.Denně sledovat únavu a zdravotní stav. | Cíleně hubnout, omezovat sacharidy, kumulovat spánkový dluh nebo pokračovat při rozvíjející se nemoci. |
První 3–5 dní snížit absolutní tempo, výkon nebo počet opakování. Intenzitu řídit podle RPE, tepová frekvence (TF) a případně laktátu. U LHTL přesunout klíčové jednotky níže. | Držet tempa jako v nížině, současně prudce zvýšit objem i intenzitu nebo nechat lehké dny sklouznout do střední intenzity. |
← tabulku posuňte do strany →
Příliš intenzivní trénink nemusí erytropoézu přímo zastavit, ale může zhoršit toleranci zátěže během pobytu: při stejném tempu je zatížení ve výšce relativně vyšší, rychleji se spotřebovává glykogen a kumuluje únava. Výsledkem může být horší kvalita dalších jednotek, energetický deficit, nemoc nebo zkrácení expozice - tedy podmínky, které hematologickou odpověď spíše oslabují [16,20,22].
7. Heat training: co lze čekat a jak jej zařadit
Heat training může mít aktivní podobu, tedy lehký až střední trénink v horkém prostředí nebo v izolačním oblečení, i pasivní podobu po zátěži, například horkou vodní lázeň nebo saunu. Krátkodobě se projeví hlavně expanzí plazmy. Měřitelný nárůst tHbmass vyžaduje spíše několik týdnů. Dosavadní výsledky jsou slibné, ale výkonový efekt není zaručen a většina kvalitních dat pochází z malých souborů elitních mužů [20,21,36].

Příklad protokolu | Výsledek |
|---|---|
5 týdnů, 5 × 50 min týdně v lehké intenzitě, tepelná komora nebo izolační oblečení | V obou skupinách vzrostla tHbmass oproti kontrole (+2,4 až +2,6 % vs. −0,7 %). Po jejich sloučení se více zlepšil i souhrnný ukazatel výkonu v běžných teplotních podmínkách (+4,9 vs. +1,7 %) [36]. |
Izolační oblečení: 5 týdnů, 5 × 50 min týdně v lehké intenzitě | U elitních běžců na lyžích byla po pěti týdnech tHbmass o 30 g vyšší než v kontrolní skupině. Rozdíl ve VO₂max ani výkonu se neprokázal [21]. |
Pasivní expozice – horká vodní lázeň: 5 týdnů, 5 × 45 min týdně při ≥40 °C, souběžně s běžným tréninkem | Stejných 10 běžců absolvovalo dva pětitýdenní bloky - s lázněmi i bez nich. Mezi bloky byla 5 týdnů pauza. Po bloku s lázněmi tHbmass vzrostla o 33 g, v kontrolním bloku bez lázní mírně klesla. Rozdíl mezi změnami činil 43 g. Současně vzrostly VO₂max o 2,7 ml/kg/min a rychlost při VO₂max o 0,8 km/h [29]. |
← tabulku posuňte do strany →
Pasivní zahřívání po zátěži zvyšuje tepelný podnět bez další mechanické práce. Sauna je praktickou alternativou k horké vodní lázni, její specifický účinek na tHbmass však zatím není spolehlivě prokázán. Systematický přehled uvádí heterogenní výsledky a nízkou až střední jistotu důkazů [39].
V praxi je vhodné přidávat tepelnou expozici hlavně k lehkým jednotkám a dávku zvyšovat podle tolerance. Pokud zhorší klíčový trénink, hydrataci, spánek nebo regeneraci, její přínos se může ztratit. Pro zvýšení tHbmass mají nejpřímější oporu několikatýdenní protokoly tréninku v horku nebo v izolačním oblečení přibližně pětkrát týdně [20,21,36]. Nová malá studie podporuje také pětitýdenní použití horkých lázní u trénovaných běžců [29]. U sauny zůstává specifický účinek na tHbmass nejistý [39].
8. Dvě kazuistiky z české praxe
Následující kazuistiky ukazují příklady individuální interpretace, nikoli obecnou účinnost intervence. Údaje jsou pseudonymizovány a přesné závodní výsledky zůstávají zachovány kvůli výkonnostnímu kontextu. Jako nevalidní je označen výsledek vyřazený po kontrole nebo opakování. Nepotvrzený je neočekávaný výsledek bez kontrolního měření, u něhož nelze validitu posoudit.
Kazuistika A - pozitivní odpověď ve dvou sezonách
Česká vytrvalostní běžkyně (přibližně 53 kg, 166 cm) absolvovala ve dvou po sobě následujících letech jarní pobyty ve výšce uspořádané převážně jako LHTL. Bydlela a spala v nadmořské výšce 1 900–1 950 m. Lehké a regenerační běhy absolvovala převážně v 1 500–1 900 m, trénink kolem prvního laktátového prahu (LT1) zpravidla v 1 500 m a jednotky nad LT1 pod 1 000 m. Tím se oddělil hypoxický podnět během většiny dne od požadavku zachovat kvalitu intenzivního tréninku.
Při orientačním předpokladu 20 hodin expozice denně činila dávka přibližně 280 hodin (asi 540 km·h) v roce 2025 a 260 hodin (asi 500 km·h) v roce 2026. Tréninkové deníky obou pobytů jsou v příloze.
Souhrn pobytů a tréninkového zatížení
Parametr | Duben 2025 | Duben 2026 |
|---|---|---|
Termín | 10.–24. 4. (≈14 celých dnů) | 2.–15. 4. (≈13 celých dnů) |
Hypoxická expozice* | ≈280 h (≈540 km·h) | ≈260 h (≈500 km·h) |
Běžecké jednotky | 21: 14 lehkých + 7 intenzivních | 20: 15 lehkých + 5 intenzivních |
Intenzivní dny | 5, z toho 2 dny se dvěma jednotkami | 5, vždy jedna intenzivní jednotka |
Objem úseků LT1 a rychleji | ≈55,0 km | ≈36,2 km |
Doplňkové zatížení | skialpinismus 11 h, kolo 2 h 15 min | skialpinismus 3 h 30 min |
Charakter bloku | vyšší hustota, dva dny se dvěma intenzivními jednotkami | rovnoměrnější struktura, vždy jedna intenzivní jednotka za den |
← tabulku posuňte do strany →
* Výpočet předpokládá průměrnou expozici 20 h denně a střední nadmořskou výšku pobytu 1925 m. Jde o orientační odhad, protože se sportovec během dne pohyboval mezi různými nadmořskými výškami. Objem úseků nezahrnuje rozklusání, výklusání ani meziklusy.
Srovnání tréninkových bloků
Rok 2025 měl vyšší objem intenzivních úseků (55,0 vs. 36,2 km), dva dny se dvěma intenzivními jednotkami a více skialpinismu. V roce 2026 zůstalo pět intenzivních dnů, ale vždy pouze s jednou klíčovou jednotkou, takže zátěž byla rozložena rovnoměrněji. Oba pobyty spojovalo bydlení ve výšce a přesun intenzivního tréninku níže.
Deník dokládá tréninkový kontext, nikoli příčinu rozdílné hematologické odpovědi. Změny +9,8 % a +6,1 % navíc byly zachyceny v jiném odstupu od návratu.
Duben 2025
Datum / fáze | tHbmass | g/kg | RCV* | PV | BV | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
10. 4. 2025 před pobytem | 620 g | 11,7 | 1890 ml | 1966 ml | 3856 ml | výchozí měření |
29. 4. 2025 5 dní po návratu | 681 g | 12,9 | 2050 ml | 2785 ml | 4835 ml | posttest |
Změna | +61 g (+9,8 %) | +1,2 | +160 ml (+8,5 %) | +819 ml (+41,7 %) | +979 ml (+25,4 %) | pozorovaná změna |
← tabulku posuňte do strany →
* RCV je dopočten jako BV − PV. Při vstupním testu byla koncentrace Hb 161 g/L a hematokrit 49 %, což spolu s nízkým PV odpovídá hemokoncentraci. Možnou příčinou je dehydratace, ale z dat ji nelze prokázat. Rozdíly v hydrataci mohou výrazně ovlivnit odvozené PV a BV, nikoli však absolutní tHbmass.
Březen–duben 2026
Datum / fáze | tHbmass | g/kg | RCV | PV | BV | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
25. 3. 2026 před pobytem | 609 g | 11,5 | 1843 ml | 2576 ml | 4420 ml | výchozí měření |
21. 4. 2026 6 dní po návratu | 718 g | 13,6 | 2165 ml | 3028 ml | 5194 ml | nevalidní: nevěrohodný nárůst +17,9 % |
28. 4. 2026 13 dní po návratu | 646 g | 12,2 | 1879 ml | 2739 ml | 4619 ml | kontrolní měření |
Hodnocená změna | +37 g (+6,1 %) | +0,7 | +36 ml (+2,0 %) | +163 ml (+6,3 %) | +199 ml (+4,5 %) | 25. 3. → 28. 4. |
← tabulku posuňte do strany →
Posttest byl vyřazen kvůli fyziologicky nevěrohodnému nárůstu +17,9 %. Kontrolní měření o sedm dní později bylo o 72 g nižší. Není tedy zahrnut do hodnocené změny ani do porovnání RCV, PV a BV.
Rozhodující není samotná hodnota 718 g z dubna 2026, ale její nesoulad s předchozím a následným měřením. Do hodnocení tak vstupuje pouze kontrolní posttest z 28. 4. Chronologie obou sezon je následující.
V dubnu 2025 byla pátý den po návratu naměřena změna +9,8 %, která je v této kazuistice hodnocena jako validní pozitivní odpověď. Kontrolní měření nebylo provedeno. Směr i velikost změny však odpovídají očekávané, byť velmi výrazné hematologické reakci. V dubnu 2026 byl první posttest vyřazen kvůli fyziologicky nevěrohodnému nárůstu +17,9 %. Kontrolní měření třináctý den ukázalo +6,1 %, opět ve stejném směru. Obě hodnocené změny byly zachyceny v odlišném odstupu od návratu, proto je nelze přímo porovnat jako velikost vrcholové odpovědi.
Kazuistika B - nulová změna a nevěrohodný skok
Osmnáctiletá vytrvalostní běžkyně (přibližně 62 kg, 171 cm) byla v září, říjnu a listopadu limitována obtížemi Achillových šlach a na soustředění na přelomu října a listopadu absolvovala jen lehké klusy.
Mezi výchozím měřením 8. 10. a odjezdem běžecké zatížení kvůli obtížím Achillových šlach postupně kleslo z přibližně 48 km týdně (6.–12. 10.) na 18 km (13.–19. 10.) a v týdnu před odjezdem sportovkyně neběhala vůbec. Zatížení nahrazovala jízdou na kole na trenažéru a plaváním. Od 25. 10. do 8. 11. absolvovala soustředění v Melagu (1 925 m), tedy na stejném místě jako sportovkyně A, s částí tréninků níže v Malles (přibližně 1 000 m). Při orientačních 20 h expozice denně činila dávka přibližně 280 h (asi 545 km·h), prakticky shodně s pobytem sportovkyně A v dubnu 2025. Během pobytu běhala přibližně pětkrát týdně 8 km v lehkém tempu, tedy asi 40 km týdně. Doplňkově zařazovala jízdu na kole na trenažéru, chůzi a jednou silový trénink. Posttest 18. 11. proběhl 10 dní po návratu.
Před březnovým měřením trénovala v domácích podmínkách bez hypoxické expozice. Běžecký objem činil v únoru přibližně 80 km a v březnu 85 km týdně. Zařazovala dvě až tři prahové jednotky a jednu intenzivnější jednotku týdně, zbytek tvořily lehké klusy a doplňkově kolo na trenažéru.
Datum | tHbmass | g/kg | RCV | PV | BV | poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
8. 10. 2025 | 706 g | 11,4 | 2103 ml | 3208 ml | 5312 ml | výchozí |
18. 11. 2025 | 699 g | 11,3 | 2080 ml | 2615 ml | 4696 ml | −1,0 %, bez měřitelné změny |
24. 3. 2026 | 823 g | 13,3 | 2455 ml | 2965 ml | 5420 ml | neočekávaný a nepotvrzený výsledek |
← tabulku posuňte do strany →
Změna −1,0 % odpovídá nulové měřitelné změně. Nelze ji připsat jediné příčině. Kombinovaly se malá běžecká zátěž, zdravotní stav a individuální odpověď. Hypoxická dávka byla srovnatelná s pobytem sportovkyně A v roce 2025, po kterém následovala změna +9,8 %; rozdíl nelze vysvětlit dávkou ani místem pobytu. Stabilní tHbmass při poklesu PV o 593 ml současně ukazuje, že se plazmatický objem může výrazně změnit, aniž by se změnilo samotné množství hemoglobinu.
Říjnové laboratorní vyšetření neukázalo nízkou koncentraci ferritinu ani zvýšené CRP - ferritin 136 µg/L a CRP < 1 mg/L.
Březnová hodnota 823 g je neočekávaný a nepotvrzený výsledek. Nelze určit jednu konkrétní chybu, ale bez kontrolního opakování jej nelze použít jako důkaz adaptace na zimní trénink bez hypoxie. U osmnáctileté běžkyně přitom nelze skutečný nárůst vyloučit, v tomto věku se tHbmass může zvyšovat i bez hypoxie, jak vlivem dozrávání, tak systematického tréninku, a zimní tréninkový blok byl objemově i strukturou nejkonzistentnějším obdobím celé sezony. Nárůst o 124 g (+17,7 %) během čtyř měsíců by však výrazně přesahoval tempo popsané v longitudinálních sledováních mladých vytrvalců. U mužů ve věku 16–19 let byl popsán postupný nárůst tHbmass související především s tělesným růstem. Po přepočtu na beztukovou hmotu činil přibližně 5,6 % za celé tříleté období a nelišil se mezi vytrvalci a kontrolní skupinou [43]. Pro vytrvalkyně ve věku 16–19 let srovnatelná longitudinální data chybějí. Bez opakování proto zůstává otevřené, jak velká část výsledku představuje skutečnou změnu a jak velká část chybu měření. Kontrolní měření do jednoho až dvou týdnů by pomohlo výsledek interpretovat, z logistických důvodů k němu však nedošlo.
Závěr
Měření tHbmass má v trenérské praxi smysl, pokud víme, s jakým cílem test provádíme, a výsledky získáváme opakovaně podle standardizovaného protokolu. Při hodnocení změn celkového množství hemoglobinu poskytuje přímější informaci než samotná koncentrace Hb z krevního obrazu, kterou ovlivňuje také objem plazmy. Oba údaje se však doplňují a tHbmass nenahrazuje krevní obraz ani komplexní posouzení zdravotního stavu a výkonnosti.
Pro trenéra se nabízejí tři základní otázky: Změnila se tHbmass po konkrétní intervenci? Jak se vyvíjí v průběhu sezony a mezi sezonami? A co nám v kombinaci s funkčním vyšetřením říká o transportní kapacitě krve sportovce? Podle cíle měření je třeba naplánovat vstupní test, načasování další testů i způsob interpretace výsledků.
Hematologická odpověď na pobyt ve výšce závisí na dávce hypoxie i podmínkách pobytu a mezi sportovci se výrazně liší. Důležité jsou dostupnost železa a energie, zdravotní stav i zvládnutí tréninkové zátěže. Heat training představuje další možný podnět ke zvýšení tHbmass, výsledky dosavadních studií však nelze bez výhrad zobecnit na všechny skupiny sportovců. Zvýšení tHbmass navíc samo o sobě nezaručuje zlepšení výkonnosti.
Obě kazuistiky ukazují význam individuálního hodnocení. U sportovkyně A byl po obou pobytech ve výšce zaznamenán nárůst tHbmass. Velikost těchto změn je třeba hodnotit s ohledem na chybu měření a rozdílné načasování posttestů. U sportovkyně B nebyla po pobytu zachycena změna přesahující chybu měření, přestože odhadovaná hypoxická dávka byla podobná. Z těchto pozorování nelze určit příčinu rozdílné odpovědi ani vyvozovat obecné závěry o účinnosti konkrétního tréninkového uspořádání.
Neočekávané výsledky zároveň zdůrazňují potřebu kontrolního měření. Pro trenéra je podstatné rozlišit skutečnou změnu od chyby měření a následně posoudit, zda ji doprovází také změna funkčních parametrů a výkonnosti. Takto získané zkušenosti mohou pomoci při plánování dalších tréninkových bloků i pobytů ve výšce.
Zdroje
1. Dostal J. Structural and Functional Determinants of Oxygen Transport in Exercise: The Role of Total Hemoglobin Mass. Acta Medica. 2026;69(1):3–10. odkaz
2. Dostal J. Doporučení pro plánování, vedení a kontrolu vysokohorského tréninku. Český olympijský výbor, 2025. odkaz
3. Siebenmann C, Keiser S, Robach P, Lundby C. CORP: The assessment of total hemoglobin mass by carbon monoxide rebreathing. J Appl Physiol. 2017;123:645–654. doi:10.1152/japplphysiol.00185.2017
4. Schmidt W, Prommer N. The optimised CO-rebreathing method: a new tool to determine total haemoglobin mass routinely. Eur J Appl Physiol. 2005;95(5–6):486–495. PubMed
5. Gore CJ, Hopkins WG, Burge CM. Errors of measurement for blood volume parameters: a meta-analysis. J Appl Physiol. 2005;99:1745–1758. doi:10.1152/japplphysiol.00505.2005
6. Prommer N, Schmidt W. Loss of CO from the intravascular bed and its impact on the optimised CO-rebreathing method. Eur J Appl Physiol. 2007;100(4):383–391. PubMed
7. Alexander AC et al. Standardising analysis of carbon monoxide rebreathing for application in anti-doping. J Sci Med Sport. 2011;14:100–105. odkaz
8. Plumb JOM et al. Replicating measurements of total hemoglobin mass (tHb-mass) within a single day: precision of measurement; feasibility and safety of using oxygen to expedite carbon monoxide clearance. Physiol Rep. 2018;6(17):e13829. PMC
9. Royal JT et al. Validity and reliability of capillary vs. venous blood for the assessment of haemoglobin mass and intravascular volumes. Front Physiol. 2022;13:1021588. doi:10.3389/fphys.2022.1021588
10. Oberholzer L et al. Determinants and reference values for blood volume and total hemoglobin mass in women and men. Am J Hematol. 2024;99:88–98. doi:10.1002/ajh.27162
11. Otto JM et al. Hemoglobin concentration, total hemoglobin mass and plasma volume in patients: implications for anemia. Haematologica. 2017;102:1477–1485. PMC
12. Saunders PU et al. Relationship between changes in haemoglobin mass and maximal oxygen uptake after hypoxic exposure. Br J Sports Med. 2013;47:i26–i30. odkaz
13. Gore CJ et al. Altitude training and haemoglobin mass from the optimised carbon monoxide rebreathing method determined by a meta-analysis. Br J Sports Med. 2013;47:i31–i39. PMC
14. Garvican-Lewis LA, Sharpe K, Gore CJ. Time for a new metric for hypoxic dose? J Appl Physiol. 2016;121:352–355. doi:10.1152/japplphysiol.00579.2015
15. Wachsmuth NB et al. The effects of classic altitude training on hemoglobin mass in swimmers. Eur J Appl Physiol. 2013;113:1199–1211. odkaz
16. Heikura IA et al. Impact of energy availability, health, and sex on hemoglobin-mass responses following live-high–train-high altitude training. Int J Sports Physiol Perform. 2018;13:1090–1096. odkaz
17. Skattebo Ø, Hallén J. Individual variations in pre-altitude hemoglobin mass influence hemoglobin mass responses to repeated altitude sojourns. Scand J Med Sci Sports. 2022;32:1493–1501. doi:10.1111/sms.14028
18. Nummela A et al. Variability in hemoglobin mass response to altitude training camps. Scand J Med Sci Sports. 2021;31:44–51. odkaz
19. Hauser A et al. Individual hemoglobin mass response to normobaric and hypobaric “live high–train low”: a one-year crossover study. J Appl Physiol. 2017;123:387–393. doi:10.1152/japplphysiol.00932.2016
20. Lundby C, Robach P. Altitude or heat training to increase haemoglobin mass and endurance exercise performance in elite sport. J Physiol. 2025 (online first). doi:10.1113/JP287700
21. Rønnestad BR et al. Heat suit training increases hemoglobin mass in elite cross-country skiers. Scand J Med Sci Sports. 2022;32:1089–1098. PMC
22. Faiss R, Girard O. Live high, train smart: translating altitude physiology to best practice with mechanistic insights. Front Physiol. 2026;17:1834288. doi:10.3389/fphys.2026.1834288
23. Schmidt W, Prommer N. Impact of alterations in total hemoglobin mass on VO₂max. Exerc Sport Sci Rev. 2010;38(2):68–75. PubMed
24. Green DJ, Lobb C, Scott BE, Turner G. Comparison of haemoglobin mass across elite endurance sports and within-subject reliability using the optimised CO re-breathing method. J Sci Med Sport. 2026;29(9):963–968. odkaz
25. Breenfeldt Andersen A, Bonne TC, Hansen J, Oturai P, Lundby C. Validation of a clinically applicable device for fast and accurate quantification of blood volume. J Clin Lab Anal. 2023;37:e24928. PMC
26. Kuorelahti T et al. Influence of live high-train low on hemoglobin mass and post-exercise hepcidin response in female endurance athletes. Eur J Appl Physiol. 2025;125:2503–2514. PMC
27. Garvican LA et al. Stability of hemoglobin mass during a 6-day UCI ProTour cycling race. Clin J Sport Med. 2010;20(3):200–204. PubMed
28. Cubel C et al. Haematological adaptations to high-altitude and heat acclimation training in elite male cyclists. Exp Physiol. 2026;111(3):820–833. doi:10.1113/EP092968
29. Jenkins EJ et al. Long-term passive heat acclimation enhances maximal oxygen consumption via haematological and cardiac adaptation in endurance runners. J Physiol. 2026 (online first). doi:10.1113/JP289874
30. Warneke K et al. Discussion on the validity of commonly used reliability indices in sports medicine and exercise science: a critical review with data simulations. Eur J Appl Physiol. 2025;125:1511–1526. doi:10.1007/s00421-025-05720-6
31. Marangoz İ. How many athletes are enough? Small-sample instability of reliability indices and the minimum sample size for a trustworthy minimal detectable change in two-trial sport field tests: a Monte Carlo study. BMC Sports Sci Med Rehabil. 2026 (online first). doi:10.1186/s13102-026-01987-0
32. Schorderet F et al. Sex and performance-level differences in aerobic and haematological parameters among elite ski mountaineering athletes. Exp Physiol. 2026;111(4):1988–2001. doi:10.1113/EP093131
33. Pritchard A et al. ARTP statement on cardiopulmonary exercise testing 2021. BMJ Open Respir Res. 2021;8:e001121. odkaz
34. Garvican-Lewis LA et al. Altitude exposure at 1800 m increases haemoglobin mass in distance runners. J Sports Sci Med. 2015;14(2):413–417. odkaz
35. Hirayama M, Matsuda A, Sakamoto K, Neya M. Changes in Total Hemoglobin Mass and Its Relationship With Conditioning Indices During Altitude Training at 1700 m. Int J Sports Physiol Perform. 2026 (online first). odkaz
36. Rønnestad BR et al. Heat training efficiently increases and maintains haemoglobin mass and temperate endurance performance in elite cyclists. Med Sci Sports Exerc. 2022;54(9):1515–1526. odkaz
37. Prommer N et al. Total hemoglobin mass and blood volume of elite Kenyan runners. Med Sci Sports Exerc. 2010;42(4):791–797. PubMed
38. Malczewska-Lenczowska J et al. Total haemoglobin mass, blood volume and morphological indices among athletes from different sport disciplines. Arch Med Sci. 2013;9(5):780–787. PMC
39. Ahokas EK et al. Effects of post-exercise heat exposure on acute recovery and training-induced performance adaptations: a systematic review. Sports Med Open. 2025;11:106. doi:10.1186/s40798-025-00910-0
40. World Anti-Doping Agency. The 2026 Prohibited List, International Standard, sekce M1.4 (Non-diagnostic use of carbon monoxide). WADA, 2026. https://www.wada-ama.org/en/prohibited-list
41. World Anti-Doping Agency. 2026 Prohibited List – Questions & Answers (carbon monoxide). WADA, 2026. https://www.wada-ama.org/en/prohibited-list
42. Steiner T, Wehrlin JP. Does hemoglobin mass increase from age 16 to 21 and 28 in elite endurance athletes? Med Sci Sports Exerc. 2011;43(9):1735–1743. doi:10.1249/MSS.0b013e3182118760
43. Steiner T, Maier T, Wehrlin JP. Effect of endurance training on hemoglobin mass and V̇O2max in male adolescent athletes. Med Sci Sports Exerc. 2019;51(5):912–919. doi:10.1249/MSS.0000000000001867
44. Wehrlin JP, Steiner T. Is hemoglobin mass at age 16 a predictor for national team membership at age 25 in cross-country skiers and triathletes? Front Sports Act Living. 2021;3:580486. doi:10.3389/fspor.2021.580486
Příloha - tréninkové deníky ke kazuistice A
Světle modré řádky označují dny pobytu v Melagu; příjezd a návrat jsou uvedeny také v poznámce. Jednotky jsou rozděleny do 1. a 2. fáze a každá fáze má vlastní sloupec RPE (míra vnímaného úsilí 1 -10).
A1 - duben 2025

Datum | 1. fáze | RPE | 2. fáze | RPE | Čas | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
7. 4. | Zátěžové vyšetření (CPET) | 9 | 2 h | |||
8. 4. | Klus 15 km (5:24/km, TF 141) | 2 | 1,5 h | |||
9. 4. | Klus 9 km + SBC a rovinky | 3 | 1 h | |||
10. 4. | Klus 8 km (6:00/km, TF 138) | 2 | 1 h | Příjezd do Melaga | ||
11. 4. | Skialpy 3 h, +700 m | 2 | Klus 10 km (5:22/km, TF 142) + SBC | 2 | 4 h | |
12. 4. | Skialpy 3 h, +800 m | 2 | Klus 10 km + rovinky, kolo 50 min | 3 | 5 h | |
13. 4. | 10 × 1 km, pauza 1:30, úseky 3:36–3:47 | 7 | Klus 8 km (5:52/km) | 2 | 3 h | |
Týden | Běžecký objem 94 km | 17,5 h | ||||
14. 4. | Klus 15 km (5:27/km, TF 146) | 3 | 1,5 h | |||
15. 4. | 2 × 4 × 600 m, pauza 1:30, mezi sériemi 5 min, 2 překážky na okruh, 1:54–1:58, laktát 7,2/12,8 mmol/L | 9 | Klus 11 km (5:52/km, TF 134) | 2 | 3 h | |
16. 4. | Skialpy 2 h, +600 m | 2 | Klus 11 km, kolo 45 min | 2 | 4 h | |
17. 4. | 6 × 1500 m, pauza 1:30, 3:40–3:51, laktát ≈3,5 mmol/L | 6 | 3 × 8 × 400 m přes překážku, pauza 40 s, 1:19–1:22 | 7 | 4 h | |
18. 4. | Skialpy 3 h | 2 | Klus 6 km (5:40/km, TF 128) + rovinky | 3 | 4 h | |
19. 4. | 5 × (1 km + 500 m), meziklus 200 m, mezi sériemi 3 min, 1 km za 3:14–3:24 a 500 m za 1:30–1:35 | 9 | Klus 8 km (6:20/km), kolo v teple 40 min (TF 138) | 2 | 3 h | |
20. 4. | Klus 16 km (5:21/km, TF 139) | 2 | 1,5 h | |||
Týden | Běžecký objem 125 km | 21 h | ||||
21. 4. | Klus 9 km (5:50/km) + rovinky | 2 | 1 h | |||
22. 4. | 5 × 1500 m, pauza 1:30, 3:55–4:00, laktát 1,5–1,7 mmol/L | 5 | Překážky: 3 × 1 km, pauza 1:30 + 2 × (800–600–400 m), meziklus 200 m, laktát 4,1–13 mmol/L | 9 | 3 h | |
23. 4. | Klus 11 km (5:24/km, TF 137) | 3 | Klus 7 km (6:00/km) + rovinky | 2 | 3 h | |
24. 4. | Klus 5 km (5:36/km, TF 136) | 2 | 0,5 h | Návrat domů | ||
25. 4. | VOLNO | 0 | ||||
26. 4. | 3 × 1 km, pauza 1 min, 3:34 / 3:17 / 3:18 | 6 | 0,5 h | |||
27. 4. | Rozcvičení + 500 m v tempu 3:26/km, závod: 10 000 m za 34:02 | 10 | 3 h | Osobní rekord | ||
Týden | Běžecký objem 84 km | 11 h | Závodní týden |
← tabulku posuňte do strany →
A2 - duben 2026

Datum | 1. fáze | RPE | 2. fáze | RPE | Čas | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
30. 3. | Klus 10 km (5:11/km, TF 136) | 2 | 1 h | |||
31. 3. | Kolo 1,5 h (TF 112) | 2 | 1,5 h | |||
1. 4. | Volný běh 8 km (3:46/km) + SBC a rovinky | 5 | 1,5 h | |||
2. 4. | Klus 8 km (5:09/km, TF 139) | 2 | 1 h | Příjezd do Melaga | ||
3. 4. | Klus 12 km (5:03/km, TF 143) | 2 | 1 h | |||
4. 4. | Klus 12 km (4:58/km, TF 138) | 2 | Cvičení + skialpy 1,5 h | 2 | 3 h | |
5. 4. | 3 × 3 km, pauza 2 min, 3:31–3:37/km | 8 | Klus 8 km (5:16/km) | 2 | 2,5 h | |
Týden | Běžecký objem 78 km | 11,5 h | ||||
6. 4. | Klus 12 km (5:09/km, TF 137) | 3 | Klus 6 km (5:38/km, TF 131) + SBC a rovinky | 2 | 2 h | |
7. 4. | 2 × 6 × 500 m, pauza 1 min, 1:32–1:36 | 9 | Klus 8 km (5:15/km, TF 141) | 2 | 3 h | |
8. 4. | Klus 12 km (5:21/km, TF 153) | 3 | 1 h | |||
9. 4. | Klus 8 km (5:24/km, TF 139) + SBC a rovinky | 3 | 2 × 300 m (61 s) + 4 × 2 km, pauza 2 min, 6:35–6:38 na úsek | 9,5 | 3 h | |
10. 4. | Klus 15 km (5:18/km, TF 132) | 3 | 1,5 h | |||
11. 4. | 8 × 1 km, pauza 1 min, 3:28–3:30 | 6 | Klus 9,5 km (5:24/km, TF 141) | 2 | 3 h | |
12. 4. | Skialpy 2 h | 2 | Klus 5 km (5:26/km, TF 131) + SBC a rovinky | 2 | 3 h | |
Týden | Běžecký objem 128 km | 16,5 h | ||||
13. 4. | 3 × 1 km, pauza 1:30, 3:10–3:14 + 4 × 400 m, pauza 1 min, 1:11–1:13 | 6 | Klus 6 km (5:53/km, TF 129) | 2 | 1,5 h | |
14. 4. | Klus 12 km (5:20/km, TF 135) | 3 | 1 h | |||
15. 4. | Běh 6 km (4:17/km, TF 150) | 4 | 0,5 h | Návrat domů | ||
16. 4. | 3 × 1 km, pauza 1 min, 3:26–3:29 | 3 | 1 h | |||
17. 4. | Rozcvičení: klus 4 km + SBC a rovinky | 2 | 1 h | |||
18. 4. | Silniční závod na 10 km za 33:03 | 10 | 2 h | |||
19. 4. | Klus 10 km (5:54/km, TF 130) | 5 | 1 h | |||
Týden | Běžecký objem 71 km | 8 h | Závodní týden |
← tabulku posuňte do strany →


