Daří se české atletice přechod z mládežnické do dospělé atletiky?

Jak jsme úspěšní v přechodu do dospělé reprezentace?

V návaznosti na dlouhodobé diskuze ohledně úspěšnosti přechodu mladých atletů do dospělé reprezentace přinášíme detailní analýzu tohoto fenoménu. Cílem analýzy je zodpovědět:

• Jaký je podíl úspěšnosti přechodu z mládežnické do dospělé reprezentace?
• Jak se liší pravděpodobnost přechodu podle věkové úrovně z mládežnických soutěží?
• Jak se liší pravděpodobnost přechodu podle výkonnostní úrovně atletů z mládežnických soutěží?

V úvodu bychom rádi zdůraznili, že se jedná o statistickou analýzu. Do konečné úrovně sportovce a jeho celé atletické kariéry vždy vstupuje řada faktorů. Trenéři (či sportovci), kteří budou brát výsledky analýzy v úvahu, by měli postupovat nadále při vlastním tréninku odpovědně vůči dlouhodobému rozvoji, zdraví a s ohledem na individuální cesty sportovců. Jinými slovy – to že se někdo stane medailistou v dorosteneckém věku, neznamená, že má jistou účast v dospělé reprezentaci. Je to dobrý předpoklad, ale také dlouhá cesta v řádu mnoha let, kterou je třeba projít.

Metody a základní data

Kohorta a proměnné

Kohorta analyzovaných dat zahrnovala sportovce ročníku narození 1978–2005 se startem alespoň na jedné z následujících soutěží:

• Mládežnické: EYOF · ME17 · MS17 · YOG · MEJ · MSJ · ME22
• Dospělé: HME · HMS · ME · MS · MS štafet · OH

Celkem bylo zahrnuto 727 sportovců (389 mužů a 338 žen) a 3 172 výsledkových záznamů.

Analýza vychází z údajů o reprezentačních startech zaznamenaných v interní databázi ČAS. Jednotkou analýzy byl sportovec – jeden atlet mohl mít více výsledků z různých soutěží, let nebo disciplín, ale v analýze přechodu byl započítán pouze jednou.

Za přechod do seniorské reprezentace jsme považovali situaci, kdy měl sportovec alespoň jeden start na sledované mládežnické a zároveň alespoň jeden start na sledované seniorské soutěži. Mládežnickou reprezentací prošlo 684 sportovců, z nichž 193 nastoupilo také v seniorské reprezentaci.

Pro hodnocení mládežnické výkonnosti jsme sportovce podle jejich nejlepšího dosaženého výsledku rozdělili do tří skupin:

1. účast / semifinále / bez Top 8,
2. Top 8 (4.–8. místo),
3. medaile (1.–3. místo).

Pokud měl sportovec více výsledků, rozhodoval jeho nejlepší výsledek. V základních přehledech byly zahrnuty také štafety. V regresní analýze byla mládežnická výkonnost určena pouze podle individuálních disciplín; do modelu proto vstoupilo 628 sportovců.

Statistická analýza

Pro vyhodnocení dat jsme použili deskriptivní statistiku a binární logistickou regresi. Model hodnotil pravděpodobnost, že se sportovec objeví v seniorské reprezentaci, v závislosti na jeho nejlepší mládežnické výkonnosti.

Současně jsme zohlednili:

• nejvyšší dosaženou mládežnickou věkovou kategorii (U18, U20, U23),
• pohlaví,
• ročník narození,
• počet absolvovaných mládežnických reprezentačních akcí,
• hlavní skupinu disciplín.

Celková pravděpodobnost seniorské reprezentace se mezi muži a ženami statisticky významně nelišila, proto většinu výsledků prezentujeme bez rozlišení pohlaví. Samostatně jsme však ověřovali, zda se vztah mezi mládežnickou výkonností a seniorskou reprezentací liší podle pohlaví v kategoriích U18 a U20.

Omezení interpretace

Výsledky popisují statistické asociace, nikoli kauzální vztahy. Nelze tedy například tvrdit, že dosažení medaile samo o sobě způsobuje vyšší pravděpodobnost seniorské reprezentace.

Omezením je také vymezení kohorty ročníky 1978–2005. Nejmladším sportovcům bylo v době analýzy pouze 21 let a část z nich se tak může v seniorské reprezentaci objevit teprve v budoucnu. U starších ročníků je naopak třeba zohlednit historický vývoj struktury mládežnických soutěží a nominačních kritérií.

Analýza nepostihuje rozdíly mezi jednotlivými generacemi. V průběhu let se měnilo společenské vnímání mládežnických akcí, stejně tak základní úroveň sportovní připravenosti i speciální trénovanosti.

Celková úspěšnost přechodu a význam mládežnických akcí

Pro vyhodnocení celkové úspěšnosti přechodu mezi mládežnickou a dospělou reprezentací jsme rozdělili kohortu 727 zahrnutých sportovců na tři skupiny v následujících počtech:

• 491 s alespoň jedním start na mládežnické akci
• 193 s alespoň jedním start na mládežnické a alespoň jedním na dospělé akci,
• sportovce,
• 43 se startem pouze na dospělých akcích.

Z toho vyplývá celková úspěšnost přechodu na 28,2 %. Ihned je třeba dodat, že se jedná o velmi hrubé číslo. Proměnných, které vstupují do úspěšnosti přechodu je celá řada, a proto data rozebíráme dále také podrobněji. Zároveň je z těchto dat zřejmé, mládežnická akce stála na počátku reprezentační kariéry velké části (82 %) dospělých českých reprezentantů.

Lepší výsledek v mládeži = vyšší šance přechodu i výsledku v dospělé reprezentace

Díky rozdělení kohorty na tři další podskupiny podle mládežnické výkonnosti (Bez Top8, Top8 a Medailisté) jsme porovnali úspěšnost přechodu u těchto skupin. Zjevně se zde objevuje souvislost mezi vyšší mládežnickou úrovní a vyšším počtem přechodů do dospělé reprezentace. Zatímco z medailistů přešlo do dospělé části 56 %, u finalistů to bylo již 39,5 %, účastníků akcí BezTop8 pak jen 12,9 %.

Data dále ukazují, že vyšší mládežnická úroveň souvisí i s vyšší úrovní výsledku na dospělé akci. Graf 3 ukazuje významné rozdíly v tomto parametru. Zatímco účastníci BezTop8 dosáhli na dospělý úspěch v podobě finálového nebo medailového umístění pouze ve třech případech. U finalistů a medailistů byl tento výsledek podstatně častější.

Soutěžní úroveň: nejvyšší návaznost má U23 a juniorské soutěže

Čím blíže se z mládeže věkově přesouváme k dospělé reprezentaci, tím roste poměr úspěšných přechodů. To je závěr, který je do velké míry intuitivní. Data níže představují přesná čísla a poměr přechodu z jednotlivých mládežnických akcí. U dorosteneckých akcí evidujeme počet přechodů mezi 21-29 %. Obě juniorské akce již mají výrazně větší podíl, 37 % u MEJ a 45 % u MSJ, kategorie do 22 let je výrazně v popředí s poměrem úspěšných přechodů dokonce těsně nad polovinu, 51 %. ME22 jednoznačně vede, ale je to samozřejmě dané kariérní vyspělostí: sportovec je zde již velmi blízko seniorům. V řadě případů dochází od nejlepších juniorů a pak skrze kategorii do 22 let k překryvu mládežnické a dospělé reprezentace.

Přechod z mládežnických akcí do dospělé reprezentace

Při rozebrání jednotlivých mládežnických akcí podle se ukazuje, že finalisté a medailisté z jednotlivých akcí dosahují podstatně většího podílu přechodů do dospělé reprezentace proti skupině Bez Top 8. V případě MSJ a ME22 je tento rozdíl opravdu markantní – 78,9 % medailistů z MSJ a 89,2 medailistů z ME22 přešlo později do dospělé reprezentace.

Regresní analýza: finalisté a medailisté vyčnívají

Vzhledem k tomu, že výše uvedená data byla zpracována pomocí deskriptivní analýzy, provedli jsme také kontrolní logistickou regresní analýzu. Ta na rozdíl od prostého porovnání podílů zohledňuje více faktorů současně – věkovou kategorii, pohlaví, ročník narození, počet reprezentačních akcí a skupinu disciplín. Díky tomu umožňuje přesněji posoudit souvislost jednotlivých proměnných se vstupem do seniorské reprezentace při zohlednění ostatních faktorů.

Regresní analýza do velké míry potvrdila závěry, které byly patrné již z výše uvedených dat, ale zároveň přiblížila význam finálového a medailového umístění z mládeže vzhledem k přechodu do dospělé reprezentace.

Sportovci s umístěním v Top 8 i mládežničtí medailisté mají prokazatelně významně vyšší pravděpodobnost (odds ratio) seniorské reprezentace než sportovci bez Top 8. Mezi samotnými finalisty Top 8 a medailisty však rozdíl po zohlednění ostatních proměnných nebyl statisticky významný.

Ženy vs. muži: vyšší pravděpodobnost pro výborné juniorky

V úvodu jsme zmiňovali, že mezi muži a ženami nepanoval velký statistický rozdíl. Výjimku tvoří skupina finalistek a medailistek U20. Graf ukazuje odds ratio přechodu do seniorské reprezentace pro sportovce s výsledkem Top 8 a Medaile oproti skupině bez Top 8, zvlášť pro ženy a muže v U18 a U20.

U žen je už v U18 vztah mezi výkonem a seniorskou reprezentací bodově silnější než u mužů, ale statisticky průkazný rozdíl je až v kategorii U20.

Doba přechodu

Ze studovaných dat lze vyčíst také průměrnou dobu mezi poslední mládežnickou a první dospělou akcí. Ta je v této kohortě 2,38-2,88 roku podle, zda ne/počítáme sportovce, kteří reprezentovali v dospělých již v mládežnickém věku. V každém případě data potvrzují empirický odhad mnohých trenérů. Jedním z klíčů pro úspěšný přechod je v řadě případů mimo jiné také vytrvat v tréninku a postupném dosažení seniorské výkonnosti.

Závěry

Z uvedené analýzy vyplývá několik závěrů, které lze zohlednit v tréninku i systémové podpoře.

• Mládežnická reprezentace je významná cesta k dospělé reprezentaci: 81,8 % seniorů má i sledovanou mládežnickou akci.
• Úspěšnost přechod z mládeže do dospělých vychází na 28,2 % při započtení i četně obsazených dorosteneckých akcí.
• S lepším mládežnickým výsledkem výrazně roste šance na dospělou reprezentaci.
• U23 a juniorské soutěže jsou silné indikátory budoucí dospělé reprezentace.
• Pouhá mládežnická účast má nízkou návaznost na dospělou Top 8 nebo medaili; výkonnostní kvalita je klíčová.
• Top8 a Medailové výsledky jsou s ohledem na dospělou reprezentaci srovnatelně důležité.
• Podpora po U23 zůstává důležitá, protože přechod do dospělých často trvá několik dalších let.
• I když nemáme přesná srovnání s jinými státy, lze tvrdit, že v přechodu finalistů a medailistů z mládežnických soutěží je česká atletika úspěšná vzhledem k tomu, jaký profil sportovců vstupoval do dospělé reprezentace.

V posledních letech jsme byli svědky nebývalých úspěchů naší mládežnické reprezentace. Řada mladých závodníků, kteří se do této analýzy svým ročníkem „nevešla“, se také v relativně mladém věku již zapojila do dospělé reprezentace. Bude-li trend, který naznačovali dosavadní data pokračovat, můžeme očekávat, že dospělá reprezentace bude nadále funkční a konkurenceschopná i na evropské či světové úrovně. Čísla sama o sobě ale přechod nezajistí. Je třeba vytrvat, plánovat s dlouhodobým rozvojem a trénovat s ohledem na to, co vyžaduje současná (nebo spíše budoucí?) úroveň dospělé atletiky.

*Na vyžádání poskytneme základní databázi či detailní metodiku.